Předsíň bývá nejmenší místnost v bytě, ale zároveň musí zvládnout boty, bundy, klíče, tašky a často i kočárek. Než začnete objednávat nábytek nebo vrtat do zdi, změřte si prostor pořádně. Stačí svinovací metr, papír a tužka. Změřte šířku, výšku i hloubku všech stěn, včetně parapetů, radiátorů, zásuvek a vypínačů. Zapište si i to, kam se otevírají dveře a jaký je rádius jejich pohybu. Právě tyto detaily rozhodují o tom, zda se skříň vejde na milimetr přesně, nebo zda budete muset řešit kompromisy.

Rozvržení úložného prostoru vychází z toho, co do předsíně skutečně potřebujete ukládat. Spočítejte páry bot na sezónu, změřte nejdelší kabát a největší kufr. Určete, kolik z toho chcete mít schované za dvířky a co má zůstat na věšáku. Pokud plánujete předsíňovou stěnu na míru, bude vás zajímat každý centimetr hloubky i výšky polic. Standardní skříně mají hloubku 60 cm, ale do úzké chodby se často vejde jen 35 až 40 cm. V takovém případě se vyplatí sáhnout po hlubších botnících ve spodní části a mělčích policích nahoře.

Výška je stejně důležitá jako půdorys. Věšáková tyč by měla být ve výšce, na kterou pohodlně dosáhnete, obvykle 170 až 180 cm od podlahy. Nad ní zbývá prostor na sezónní věci, pod ní na boty. Mezi tyčí a stropem nechte alespoň 20 cm kvůli manipulaci s ramínky. Pokud plánujete zásuvky nebo zásuvkové boxy, počítejte s výškou 15 až 20 cm na každou. Nezapomeňte na odvětrání – v uzavřené skříni bez proudění vzduchu vlhké bundy plesniví.

Rozpočet a materiál řešte až ve chvíli, kdy máte jasno v rozměrech. Lamino je levnější a snadno se čistí, masiv vydrží víc a lépe stárne. Před objednáním si nakreslete půdorys v měřítku 1:20 a vyzkoušejte, jak se dveře otevírají a zda zbývá místo na přezouvání. Dobře naplánovaná předsíň se pozná podle toho, že se v ní ráno nezasekáváte o nic, co tam nemá co dělat.