Karel IV. se do dějin zapsal nejen jako panovník, ale především jako stavebník, jehož záměry daly Praze podobu, kterou obdivujeme dodnes. Nové Město pražské vzniklo roku 1348 jako velkoryse naplánovaný celek s tržišti, ulicemi a hradbami, které propojily Staré Město s Vyšehradem. Šlo o projekt, jenž neměl v tehdejší Evropě obdoby – najednou se rozloha města několikanásobně zvětšila a vznikly prostory, kde se mohly rozvíjet řemesla i obchod.

Kamenný most, dnes známý jako Karlův, nahradil stržený Juditin most a stal se hlavní spojnicí mezi oběma břehy Vltavy. Jeho stavba začala v roce 1357 a trvala několik desetiletí, přesto dodnes slouží pěším i turistům. Na Staroměstské straně ho chrání Staroměstská mostecká věž, na Malé Straně pak dvě menší věže. Součástí velkolepého plánu bylo i založení univerzity, která nesla panovníkovo jméno a přilákala do města učence z celé Evropy. Pokud vás zajímá, jak Karel IV. a jeho stavby ovlivnily další vývoj metropole, najdete v odkazovaném článku podrobnější souvislosti.

Za vlády Karla IV. vyrostl také chrám svatého Víta, jehož stavba pokračovala v areálu Pražského hradu. Panovník povolal architekta Petra Parléře, který do projektu vnesl prvky francouzské gotiky a vytvořil prostor, jenž dodnes patří k nejvýznamnějším sakrálním stavbám ve střední Evropě. Nedaleko odtud vznikla kaple svatého Václava, místo posledního odpočinku českých králů. Karel IV. nechal postavit i hladovou zeď, která měla chránit Nové Město před útoky z jihu a zároveň vymezit území pro budoucí zástavbu.

Mnohé z těchto staveb se dochovaly v pozměněné podobě, jiné zanikly nebo byly přestavěny. Přesto platí, že bez Karla IV. by Praha nevypadala jako město, které dnes známe z pohlednic a procházek. Jeho stavební činnost propojila praktické potřeby s reprezentací královského dvora a vytvořila základ, na který navázaly další generace. Ať už jde o most, univerzitu nebo katedrálu, každá z těchto staveb připomíná dobu, kdy se Praha stala jedním z center evropského dění.